Žiju. Dýchám.


Přežívám. Píšu. Utíkám.
Poslouchám kdovíco.
Napsala jsem něco málo pro toleranceplno.

středa 4. ledna 2017

Rok v číslech

Čísla jsou fajn, mám ráda čísla. Vás neuklidňuje vědomí, že když budete postupovat podle pravidla, musí to dopadnout správně?
No, tohle je můj rok 2016 v pár číslech.

Začala bych divadlem, okolo něj se totiž točí velká část mýho života.
Navštívila jsem tři večerní představení v Pardubicích. Letos samý komedie, ani nevím, jak se mi to povedlo.
K číslu viděných amatérských divadel jsem se nedostala. Je ale jistý, že jich bylo hodně.  Byl to jeden den filosofického divadla, tři divadelní přehlídky a dva umělecký festivaly. (Neochotně přiznávám, že minimálně jedno festivalový představení jsem zaspala.)
Nejsem schopná si vybavit úplně všechny, ale v paměti mi zůstaly Havlovy kraťasy od GT Hlinsko, Kdo chce Husa veleBÍT, důvod si vždy najde od spolku Titivillus z MU a jedno povedený Zakázaný uvolnění. No a pak... něco... od Negatyvu. Nebuďte překvapení, tohle je Ikarův pád: Director's cut.
Dvě divadelní soustředění.
Celkem sedmnáct odehraných představení, z toho jedna derniéra a jedna premiéra. To není vůbec špatný.

Abych pravdu řekla, můj společenskej život mimo divadlo za moc nestojí.
Mám za sebou sedm návštěv místního kina. To je přesně o šest víc než v roce 2015.
Na přelomu listopadu a prosince můžu připočítat jeden výlet do Německa na vánoční trhy (na svařák a možná i trochu za tou atmosférou).
Když už někam z nejbližšího okolí, tak jedině vlakem. Jednou do Brna, dvakrát do Olomouce, čtyřikrát do Prahy a mnohem víckrát do Pardubic.
Dál - kafování s (ne)lidmi, co znám přes internet. Jako osoba, co má problém s komunikací s neznámými lidmi jsem se toho bála - nakonec to ale dopadlo rovnou dvakrát. Poprvé to byla Draco-Niss, která je moje hudební spřízněná duše. Druhý byl Sigma... Který mě nenechal se ztratit ve Velkým městě a jsem mu za to neskutečně vděčná.
Dvě piva na místním koncertu Rybiček 48...
...a další dvě pod stejným pódiem na městských slavnostech.
Taky dva kebaby v noci na lavičce u silnice. S pálivou omáčkou.
Tři plesy.
Jedno fakt úžasný tiramisu v Hlinsku.
Čtyři dny v Moravským krasu.
Šest odpolední v kavárně s Oblíbenou existencí.
A jedno zelený pivo na Zelený čtvrtek.

Pak taky dvě labutě poskládaný z papíru a jedna červená růže.
Jedna úspěšně sepsaná ročníková práce z předmětu, o kterém nic nevím.
Tři ztracené a opětovně nalezené pinetky. Zbytek zmizel kdoví kde.
Šestnáct knih přečtených během prvních čtyř měsíců. (Ano, potom jsem si to přestala psát, vím, že to víte.)
A nakonec hrst nevýherních losů...
...a jeden výherní, co jsem zapomněla vybrat.

4 komentáře:

  1. Ahoj, ztratila jsem adresu na tvůj minulý blog a jsem ráda, žes zaskočila ke mně =D, aspoň jsem tu mrchu zase našla, heh.
    A ještě otázka, na tom předešlým blogu, kdo ti dělal grafičku? A jestli ty, tak přes co? =D
    Zatím čusák
    Niana (dennisvet)
    www.dennisvet.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím :)
      Obrázky na Ainowě jsou tuším z Bitstrips (a Bitmoji, asi). Myslím, že jsem to tam mívala dole v zápatí, ale nejsem si jistá, jestli to tam ještě je :D

      Vymazat
  2. Ahoj, děkuju za odpověď =D.
    P.S.: kdo je pro tebe sv. Jimmy?
    P.S.S.: když tak napiš do mailu, mám ho na blogu ;)

    OdpovědětVymazat
  3. http://dennisvet.blog.cz/1701/povidka-heh-jakoze-coze

    OdpovědětVymazat