Žiju. Dýchám.


Přežívám. Píšu. Utíkám.
Poslouchám divnou hudbu.
Napsala jsem kdysi dávno něco málo pro toleranceplno.

pondělí 11. listopadu 2019

Bordel v hlavě (no.4)

9.9. 2019 (Jsou to maličkosti.)
Někdy je tak těžký popsat, co je vlastně špatně. V hlavě mám tolik věcí a nedokážu je dát do slov.

Občas mám pocit, že do toho znovu sklouzávám. Že už přece každou chvíli musím mít zase za zády Svatýho Jimmyho, zase se mi rozeběhnou myšlenky a já se nebudu moct soustředit. Zase nebudu spát, zase od sebe odstrčím lidi, který odstrčit nechci.

Zatím... Zatím jsou to maličkosti. Pravidelný noční můry. Roztěkanost. O jedno pivo víc, než jsem původně plánovala. O tři kávy víc, než bych měla pít. O dvě jídla denně míň, než jím ve svým normálním stavu.

Ale občas mám pocit, že tentokrát to bude jiný. Mám okolo sebe skvělý lidi. A tentokrát už dokážu poznat, že zacházím moc daleko. Občas spím klidně i bez toho, abych si k tomu musela dopomáhat. Nemusím zobat bílý štěstí. Snažím se jíst aspoň jedno plnohodnotný jídlo denně, dokonce občas i snídám.

Tentokrát to musí bejt jiný. Copak mi zbývá něco jinýho než tomu věřit?

10.10. 2019 (Mějte mě rádi.)
Jsou dny, kdy nevím, jestli jsem se vydala správným směrem. Tak trochu bloudím od jednoho člověka k druhýmu, ale žádného z nich se nechci dotknout. Mám ráda lidi (sakra, ani byste nevěřili jak moc mi záleží na těch, na kterých by po těch letech už záležet nemělo), ale zároveň nikoho z nich nedokážu vystát.

Nechte mě být. Mějte mě rádi. Nedotýkej se mě. Potřebuju obejmout.

Občas jsem příliš plná protikladů. Občas nedokážu říct, co jsem já a co je jen ten bordel v mý hlavě.

Jsou dny, kdy mi nezbývá než věřit, že jsem se rozhodla správně. Někdy prostě člověk musí věřit, protože jsou věci, co už se změnit nedají. A litovat jich by byla ztráta času.

Občas mě drží nad vodou jen vědomí, že jednou musí bejt líp. Protože člověk bez naděje je už v podstatě mrtvej.

28.10. 2019 (Moc mladý na to, abychom rozuměli lásce.)
Jsem mladá. Nerozumím lásce.
Láska je pro mě...
strach
bolest
štěstí
bezpečí
ticho
hluk
nervozita
klid
přátelství
nenávist
vztek
náklonnost
zranitelnost
prázdnota
víra
odevzdanost 
důvěra 
světlo 
poblouznění. 
Láska je pro mě všechno. Láska pro mě neznamená nic. 
Jsem mladá na to, abych mohla rozumět lásce. Všichni jsme. 

2 komentáře:

  1. Pevně věřím, že to nebude jako dřív, protože tentokrát to bude, musí být, mnohem lepší! <3
    Drž se, mám tě ráda!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musí být. Děkuju.
      Nápodobně, jo? Dávej na sebe bacha.

      Vymazat