Žiju. Dýchám.


Přežívám. Píšu. Utíkám.
Poslouchám kdovíco.
Napsala jsem něco málo pro toleranceplno.

sobota 21. října 2017

Září.

Tohle sepisuju už věky. Asi tak od srpnovýho tohohle. Jenomže poslední dobou vůbec nemám slova. Uvízla jsem v kruhu.
Kafe. Škola. Kafe ve škole. Nekonečná cesta domů. Kafe. Učení. Kafe. Sepsání pár vět k maturitní práci. Pár hodin spánku.
A takhle pořád dokola.

Wake me up when september ends.
(Or not. I don't wanna wake up ever again.)

Jsme hudebně zaseklá někde mezi Green Day, Elle King a sólovým albem Harryho Stylese. Což bych normálně nepřiznala, ale pravda je, že je Styles nahrál slušný alternativně rockový album. A spousta lidí tomu vůbec nedá šanci, protože ho mají zaškatulkovanýho jako kluka s pěkný ksichtem, co zpíval v nějaký boy bandu. To je mi trochu líto. Sign of the times je sice hrozně ohraná a všechno, ale když se do toho zaposloucháte, ucítíte tam vliv Bowieho. A Kiwi, no tak, každej, kdo má rád starší věci od Arctic Monkeys, si tuhle písničku musí zamilovat.
Přísahám, sólový album Harryho Stylese je můj letošní favorit. Protože, nebudeme si lhát, tenhle rok je to mizerný.
Eda znám už nějakej pátek... A na jeho letošní album jsem si pořád neudělala pořádnej názor. Něco je skvělý, něco je... Divný. Stejně tak Falling In Reverse a Foster The People. O Paramore ani nemluvím, z toho alba jsem si vybrala dvě písničky a ani na ty nemám vždycky náladu. O Linkinech se mi začínat nechce, protože i když jsem na jejich hudbě vyrostla, po Living Things už mě to moc nebavilo. A teď je okolo nich tolik rámusu... All Time Low hrajou tak nesnesitelnej pop, že do tohohle výčtu ani nemají patřit. Hey Violet jsou jen o kousek nad nimi v pomyslným žebříčku.
Mezi ty příjemnější překvapení patří album od Halsey. A to od Foo Fighters. Ani Sleeping With Sirens nevydali špatný album... Ale není to nic, co by mě dostalo na první poslech.
Třeba to ještě zachrání Hollywood Undead. Nebo Deuce. Uvidíme - teda spíš uslyšíme.

Taky si nikdy nejste schopný zabalit věci včas?
Já si třeba před týdnem vytáhla kufr. Že si dám věci na hromadu, abych letos na soustředění měla teda všechno. Že když je to letos naposled, mohla bych mít úplnej kostým, kartáček na zuby, spacák, něco k jídlu i k pití - a letos i deku!
No, hádejte co. Odjíždíme zítra ráno a já mám v otevřeným kufru hozenou jen zmuchlanou deku. Paráda.
(Psáno, tadáá! Na začátku října. Už mám za sebou nejen soustředění, ale i premiéru. A všechno jsem, jak jinak, neměla. Promiňte, víc momentálně nezvládnu. Ale když teď začnu pracovat na souhnu svýho října, třeba tu v půlce listopadu bude?)


5 komentářů:

  1. Dík za Kiwi! Já teď ujíždím na Foy Vance a J. Bernardtovi... A Warhaus taky stojí za hřích. O maturitním ročníku bylo jasné, že to nebude sranda a podzim je vždycky jak dělaný na to, aby se člověk sesypal. Hlavu vzhůru! Na kafi se dá dojet hodně daleko! Hodně toho stojí za prd, třeba album H.e.a.t se moc nepovedlo, ale pořád tu máme stability jako FF, kteří ačkoliv natočili album s popovým producentem, zní to zkrátka dobře. Soustřeď se na kvalitní práci, hezké věci, jako ty dávky kofeinu, deky, svíčky, listí, zmatek v hlavě... a ty sračky spláchni, kam patří. Vždycky to může být horší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi brzo začnu šňupat kofein nebo nevím už. Prej maturita-formalita... To určitě.
      Ale jasně, kafčo, čokoláda, čajík, deky... Půjde to. A díky za Warhaus!

      Vymazat
    2. Vždyť už ti ten kofein musí kolovat v krevním oběhu.
      Není zač! Na Colours ho hodili na malou stage a on to tam úplně rozsekal. Uprostřed koncertu skočil z pódia a začal se líbat s jednou ženskou... Bylo mi jen trochu líto, že jsem to nebyla já... :D Mám podezření, že byl něčím těžce sjetej. Každopádně naše krev.

      Vymazat
  2. Konečně zas něco od tebe! :3
    S GD jsi mě potěšila, u těch já jsem zaseklá pořád.
    Mimo - co říkáš na Sabaton?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nějak není čas, nálada, energie. Znáš to.
      GD jsou moje lásky už dlooouho ^^ Sabaton... není úplně můj styl.

      Vymazat