Žiju. Dýchám.


Přežívám. Píšu. Utíkám.
Poslouchám kdovíco.
Napsala jsem něco málo pro toleranceplno.

čtvrtek 16. března 2017

Den dvanáctý: Tři radosti, které v životě mám

Je. Toho. Na mě. Moc.
Proč jsem se upsala k tolika věcem, který mě jen ničej?

Tři radosti, které v životě mám


Lidi. Mám ráda svý oblíbený existence. Držej mě nad vodou a já bych za ně dala... No, můj život za moc nestojí, tak asi spíš svou duši?
Drobeček
Vážně, jejich přítomnost je pro mě strašně důležitá.

Drobek. A Drobeček. 
Drobek je obrovský už-ne-štěně border kolie, Drobeček je babiččin malej kříženec, co ale tráví většinu času u nás. Jsou to moje dvě zlatíčka a už bych si to bez nic nedokázala představit. 
Drobek
Když jsem smutná, jsou schopní se mnou oba ležet celý odpoledne na gauči. Drobek se mnou chodí běhat. Drobeček se mnou zase vaří (teda, pozorně sleduje moje pokusy o vaření a nestěžuje si, když to pokazím - víc na něj pak zbyde).


 Hudba. 
 Poslední bod jsem hodně promýšlela.  Mohlo tu být psaní, mohly tu  být knížky...  Jenomže právě hudba je tu pořád. Když si  nasadím sluchátka, cítím se  vždycky  mnohonásobně líp.
 Hudba mě zachraňuje. Miluju, když s  bratránkem posloucháme Foo Fighters.  Když s mámou třeba uklízíme a u toho  přehrajeme její cédéčka Wanastowek.  Když s tátou úplně falešně zpíváme Hand  In My Pocket od Alanis.

3 komentáře:

  1. Wanastowky, pořád tvoje srdcovky! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Roky běžej, lidi se měněj, hudba zůstává pořád stejně dobrá :)

      Vymazat
  2. Duše má mnohem větší cenu než nějaký život!
    Na Wanastovky mám nepříjemnou vzpomínku. Znáš to. Jeden koncert, jeden chlápek, jedno špatný rozhodnutí, jedna zkažená písnička.

    OdpovědětVymazat