Žiju. Dýchám.


Přežívám. Píšu. Utíkám.
Poslouchám kdovíco.
Napsala jsem něco málo pro toleranceplno.

pátek 27. ledna 2017

Proti celýmu světu

Občas se prostě probudíte a říkáte si, no sakra, dnešek bude stát za hovno. Nevíte proč, je to jenom takové tušení. Ale přesně takováhle tušení se nakonec vždycky ukážou jako pravdivá.
Vstanete až na třetí zazvonění budíku. Tuto činnost neulehčuje fakt, že jste ještě před hodinou byli vzhůru. Vaše tělo si prostě celou noc říkalo, že spánek není potřeba. Jak je ale vidět, okolo pátý ráno si to rozmyslelo.

Už 15 minut máte být někde jinde. Vlasy jsou zplihlé a nic nepomáhá. Kdyby bylo víc času, možná byste to zvládli spravit... Ale spíš ne. Kafe berete i s hrnkem s sebou, snídaně zůstala ležet na kuchyňský lince a vy jen v běhu doufáte, že na sobě máte spodní prádlo. Dobrý ráno přeju!

Taktak doběhnete k autu netrpělivý spolužačky. To by vám ještě chybělo, aby vás tu nechala. Autobus totiž odjel před několika desítkami minut.
Jak jinak, jedete pozdě. Cesta po nedokonale vyhrnuté silnici není úplně jednoduchá, už je jasný, že včas tam nebudete. Když se přiblížíte k parkovišti blízko školy, už je vám to jasný - neplacený je plný. Míříte tedy k placenému. Těsně u něj vám před auto vběhne na přechod nějaký kretén. Následuje prudké dupnutí na brzdu, ano, zbytek kafe máte na světlých kalhotech! Skvěle!

Spolužačka spěchá, nechá vám klíče s tím, že jí je dáte na literatuře. Stejně jste přijeli pozdě kvůli vám. Naštěstí parkovací automat není daleko, takže se asi moc nedržíte.
Chybný předpoklad. Automat je přelepen páskou "mimo provoz". Překonáte tedy chuť tu věc nakopnout a klušete sněhoblátem na druhou stranu parkoviště. Z kapsy vylovíte pár drobných a tiše se modlíte ke všem bohům, aby to bylo dost. Papírovou vám tu těžko někdo rozmění. Po dvoukorunách tam sázíte peníze za celodenní lístek, ano, první štěstí toho dne, máte přesně.
Aby toho štěstí nebylo moc, poslední dvoukoruna propadává. Znovu, znovu, znovu. Zoufale hledáte po kapsách, když najdete zatoulanou pětikorunu. Výhra!
Tedy, ne tak úplně. Zatímco se ji snažíte zkřehlými prsty hodit dovnitř, částka na obrazovce se vynuluje. Ten krám vám vážně sežral poslední drobný?
S pár nadávkami do něj praštíte, nicméně kovovému monstru je to úplně buřt a dál vás tiše nenávidí. Ještě zkusmo párkrát zmáčknete tlačítko na vrácení peněz, když se nad vámi bohové slitují, automat zachrčí a vyplivne nějaké drobné. S nadějí je přepočítáte, ale pořád je to málo.

Nakonec risknete zůstat bez placení, vezmete si z auta věci a vydáte se vstříc škole. Od kafe, s příšernými vlasy a už v půl devátý vypadáte úplně zničeně.
Rychle, věci do skříňky, stihnout aspoň konec první hodiny...V prvním patře však zjišťujete, že váš dvouhodinový seminář odpadl. Takže úplně stačilo, abyste dorazili na desátou. Fajn, vždyť komu ty dvě hodiny spánku navíc můžou chybět? Vám rozhodně ne!

Pomyslné završení celého povedeného dne přichází odpoledne. Míříte k autu, s úžasným ránem už jste se smířili. Cestou vás stihne nějaké auto nahodit sněhoblátem, to asi aby porážka byla úplná. Už chcete jen sedět v autě na cestě domů. Na parkovišti čeká spolužačka a mává na vás kusem papíru.
Pokuta.
Protože když už se to má posrat, musí se to posrat pořádně.

5 komentářů:

  1. Tak tohle mě pobavilo =D. Akorát trochu nezvyklý styl psaní u tebe, oproti jiným článkům. Nebo se mi to zdá?
    Snad se jednou svět obrátí a bude nám hlídat záda. Aspoň pro jednou.
    Heh, tak zatím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Abych pravdu řekla, přibližně jedna z deseti věcí, který napíšu, je právě takováhle ne-úplně-depresivní slátanina :D Když mám dobrý období, tyhle věci se píšou líp.

      Vymazat
    2. Jestli jde o dobrý období, tak to ti přeju =D

      Vymazat
  2. Já jsem byla nedávno školním šaškem, když jsem ve volejbale pokazila co jsem mohla a odpoledne jsem si zalila kafe čajem :DD Na druhý den jsem polila babičku lattém, což by byla tragédie sama o sobě, i kdyby neměla ty čistě vyprané bílé šaty a nemožnost se převlíct.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, proč ne, kafočaj! :D Politý šaty mě mrzí, občas nám prostě bohové nepřejí. Aspoň se nenudíme :D

      Vymazat